Akvarijní krevetky
Druhy/variety
Prodej
Úvod
Biologie
Chov
Systematika
Kontakt
Halocaridina rubra
Odborný název Halocaridina rubra Holthuis, 1963
Synonyma -
Obchodní a chovatelské názvy Red volcanic shrimp, Hawaian red shrimp, Hawaiian volcano shrimp, Red pond shrimp, Anchialine shrimp (ang.), Rote-Hawaii-Garnele (něm.), Opae ´ula (domorodý název)
Původ/rozšíření endemit některých Havajských ostrovů, konkrétně Oahu, Maui, Molokai, Havaii, Kahoolawe
Velikost v dospělosti do 14 mm
Pohlavní rozdíly pohlaví obtížně rozlišitelné; jediným pouhým okem odlišitelným znakem jsou tvořící se tmavá vajíčka za hlavou samice
Dosažení pohlavní dospělosti ?
Délka života důvěryhodné zdroje uvádějí neuvěřitelných 20 i více let!
Teplota 22 - 28 °C, jindy se udává 15 - 27 °C
Optimální parametry vody viz text níže
Typ ontogenetického vývoje zkrácený, 4 stádia lecitotrofní zoei + 1 megalopoditové stádium v délce trvání od 24 - 37 dní v závislosti na teplotě a dalších faktorech
Obtížnost chovu střední
Obtížnost rozmnožování vysoká
Chování mírumilovný druh
Potrava a její získávání přirozenou potravou jsou sinicové a bakteriální nárosty; potravu získává (i)seškrabáváním nárostů z pevného podkladu (běžný způsob), (ii) filtrací fytoplanktonu z volné vody (vzácně při vysokých koncentracích fytoplanktonu); komerčně prodávaná sušená krmiva ani další náhradní krmiva příliš nepřijímá
Vzhledově podobné druhy Red cherry shrimp, celočervené formy Caridina sp. „Crystal red“
Potenciální křížení vzhledem k typu rozmnožování je nepravděpodobné, že by se křížila s jinými v zajetí chovanými druhy
     V mnoha směrech unikátní krevetka vědecky popsaná teprve v roce 1963. V přírodě obývá výhradně vysoce specifický a vzácný biotop pobřežních lávových sníženin, kam porézní lávou proniká a vzájemně se míchá slaná oceánská a podpovrchová sladká voda (ang. anchialine pools). Tento biotop nemá přímé povrchové spojení s oceánem. Jedná se o dosti nehostinné prostředí s velkými výkyvy slanosti a úrovní hladiny (vliv přílivů a odlivů). Z tohoto důvodu se jedná o extrémně euryhalinní druh snášející salinitu prakticky od 0 až do 50 ‰ (průměrná mořská voda má salinitu 34 ‰). Krevetka je extrémně odolná nejen vůči slanosti, ale i dalším faktorům prostředí, jako je teplota, délka hladovění, množství dusíkatých látek, obsahu kyslíku ve vodě, druhu přijímané potravy apod. Tato odolnost je komerčně zneužívána a krevetky jsou zaživa hermeticky uzavírány do nejrůznějších skleněných nádob a prodávány jako suvenýr nebo kancelářský či stolní doplněk. Prodejci je deklarováno, že tyto tzv. ekosféry nebo biosféry (ang. ecosphere, biosphere, beechworld) jsou plně funkční sebeudržující se uzavřené ekosystémy, které nepotřebují žádnou údržbu kromě dostatku světla, optimální teploty a šetrného zacházení. Principem by mělo být, že světlo podporuje růst řas, které ze systému odnímají oxid uhličitý a odpadní látky krevetek a současně produkují kyslík a poskytují potravu pro krevetky, které zpětně spotřebovávají kyslík a produkují oxid uhličitý a odpadní látky. Toto platí jen velmi omezeně. Ve skutečnosti zde krevetky díky své vysoké odolnosti živoří a strádají, až nakonec po několika měsících až letech umírají v důsledku hladu, nedostatku živin, otravy odpadními produkty nebo nedostatku kyslíku. Tyto výrobky jsou pro tato stvoření spíše trápením než optimálním místem k dlouhodobé a spokojené existenci. V současnosti jsou už nabízeny i na českých internetových obchodech. Z důvodu odlovu k výrobě těchto výrobků, ale i z důvodů jejich prodeje jako krmení pro ryby (mořští koníci), destrukce jejich habitatů zástavbou nebo introdukcí nepůvodních druhů ryb dochází v posledních letech k jejich prudkému úbytku v přírodě. Jako jiné druhy krevetek, i tento vyžaduje pro svojí spokojenou existenci prostornou nádrž. Optimální je v nádrži svažitě nakupit lávové příp. vápencové (korálové) kameny s dostatkem dutin, škvír a mezer. Přibližně polovinu nádrže bohatě osvětlit pro podporu růstu řas, druhou polovinu nechat v polostínu až úplném stínu či tmě (vrstva nakupených kamenů). Krevetky si tak mohou najít optimální pro ně vyhovující světelné podmínky odpovídající jak povrchovým, tak podpovrchovým vodám, které oboje přirozeně obývají a preferují v různých fázích svého vývoje, roční a denní doby. Krevetky požírají nárosty řas, bakterií a sinic. V dobře zaběhlém akváriu s viditelnými nárosty řas, bakterií a sinic nemusíme zvířata buď vůbec, nebo jen velmi sporadicky krmit jednou za několik dní. Pro chov je optimální brakická voda o slanosti přibližně od 12 - 23 ‰. Dobré zkušenosti jsou však i se slaností vyšší nebo nižší (v přírodě se salinita pohybuje nejčastěji v rozmezí 4 - 34 ‰). Spíše se zdá, že pro rozmnožování je lepší nižší slanost od 4 do 10 ‰. Akvárium vysloveně filtraci nevyžaduje. Důležité je pravidelně dolévat odpařenou vodu a udržovat salinitu v určitém rozpětí. V zajetí se rozmnožují spíše sporadicky. Zatímco pro chov náročné nejsou, pro úspěšné rozmnožování vyžadují určité specifické podmínky, které prozatím přesně neznáme. Rychlost reprodukce je poměrně malá. Samice mohou nosit od 4 do 20 (obvykle od 10 - 15) vajíček tři až pětkrát za rok. Vývojový cyklus je zkrácený. Je přítomné larvální stádium trvající přibližně měsíc. Larvy se rodí v pokročilé fázi vývoje v jehož dalším průběhu až do metamorfózy vůbec nepřijímají potravu. Veškerou energii a živiny čerpají ze žloutkových zásob, které jsou mimořádně velké a u larviček výrazně nápadné. Larvy není nutné přelovovávat do samostatné nádrže a vytvářet tak pro ně specifické podmínky. Údajně špatně snáší prudké změny slanosti. V současné době není v ČR, ale i celé Evropě, tento druh krevetky běžně nabízen k prodeji. Chován je zde velmi vzácně. Běžněji se chová v USA. V současné době je navržena v  domovině tohoto druhu jeho legislativní ochrana.